úvodní stránka:  www.akada.eu

Magistr Edward Kelley

     Magistr Edward Kelley pochází z Anglie. Jako jeden z mála dosáhl značných výsledků na vědeckém poli. Po odstěhování z Anglie do české země se dal najmout do služeb Rudolfa II. Jeho životní historie končí v roce 1597 kdy si údajně vzal jed a otrávil se. Nicméně toto byla pouze předstíraná smrt, aby se mohl plně věnovat svým výzkumům. Jeho touha po úspěchu ho přivedla k ovládnutí časoprostorové smyčky 1.řádu. /pozn.1  Časoprostorová smyčka 1.řádu umožňuje náhled do jiné časové dimenze, aniž by bylo možné do ní vstoupit a jakkoliv ji ovlivnit./ Toto umění je známo již od roku 2560 př.n.l. a předává se pouze zasvěceným. Linie zasvěcení je nepřerušena do dnešních dnů a v současnosti toto umění ovládá na planetě zemi asi 150 vyvolených lidí. Dostat se k těmto lidem je absolutně nemožné, protože jsou velice dobře krytí. Nicméně jejich skutky, které provádějí jsou zmapovány a tudíž se dají odvodit možnosti těchto lidí.

     Dle několika náznaku Edward Kelley žije a osídlil starou základnu poblíž severního pólu na planetě Mars. Tato skutečnost není dodnes ověřena a proto není nikde publikovaná. K zasvěcení byl připuštěn, když v roce 1591 objevil možnost teleportace na tuto planetu. /pozn.2  Na rozdíl od jiných planet má Mars přímý komunikační kanál již od dálnověku. Jeho stavitelé nejsou dodnes známy. Pro veřejnost je znám výrobou zlata nebo stvořením umělé ženy. Pravda je ovšem taková, že při produkcích pouze otevřel teleportační kanál a tyto věci přemísťoval z místa na místo. Na konci 16. století nebylo možné sehnat v dostatečném množství energii potřebnou k vyvolání jevu, při němž dochází k zakřivení prostoru. Z tohoto důvodu některé jeho pokusy nedopadly tak jak by si přál a proto se mu dostalo označení šarlatán. Hlavní problém neúspěchu spočíval v zaměření cílového místa, a to bylo při pokusech vlivem nestejnorodosti energie několikrát posunuto zhruba o 500-1500 metrů. Na tuto skutečnost se přišlo až zpětně náhodou. 

     V současnosti Kelley ovládá časoprostorovou smyčku 2.řádu. /pozn.3 Časoprostorová smyčka 2.řádu umožňuje libovolně cestovat do minulosti a budoucnosti. Je možné ovlivňovat dění v daném čase, což se ovšem projeví zpětně v čase budoucím. Proto je cestování touto smyčkou dovoleno pouze se zpětnou vazbou, kdy při návratu se provede kompenzační skok. Pouze při cíleném ovlivňování budoucnosti je možné zpětnou vazbu vyřadit. V tomto případě se musí provést simulace ovlivnění. Po té rada starších zasvěcených k tomuto může dát souhlas./  

     Kelley velice rád navštěvuje historické akce a dýchá tak atmosféru své doby. Ovšem jakákoliv komunikace je s ním velice obtížná, protože o svých činech říká jen notorické známé pravdy. V absolutně výjimečných případech vypráví o svých činech a ukazuje některé z mnoha dovedností, které za celý svůj život nashromáždil.

 

/pozn.4 Existuje časoprostorová smyčka 3.řádu. Tato umožňuje splývání časových dimenzí. Pochopení tohoto jevu se vymyká, běžné logice člověka. Jeden z příkladů: Je možnost díky paralelním světům, ovlivnit v budoucnosti minulost. V současnosti jen několik lidí umí ovládnou tuto smyčku. Zatím se, ale bádá nad praktickým použitím./

 

Co říká historie o magistru Edwardu Kelley

Edward Kelley vyvolává ducha za účelem nalezení pokladu; asistuje Paul Waring

     Magistr Edward Kelley původním jménem Edward Talbot. Narozen ve Worcesteru v roce 1555 pravděpodobně 1.srpna. Dokonce krátce navštěvoval Oxford. V městě Lancasteru zastával úřednické místo. Po zpronevěře peněz byl potrestán uříznutím uší. /pozn.4  Současná plastická chirurgie vše napravila/ V Anglii vstoupil do služeb k proslulému vědci, doktoru Johnu Dee. Spolu cestovali po Evropě a v roce 1584 zakotvili v českém království. Doktor Dee získal službu u Rudolfa II. Jeho pomocník Kelley se uchýlil na dvůr Viléma Rožmberka kde díky znalostem v lékárnictví proslul při léčení lidí. Po vypovězení doktora Dee kvůli intrikám, zakotvil ve službách Rudolfa II. Zde proslul několika velice zajímavými alchymistickými pokusy. Proslul výrobou zlata. Od Viléma Rožmberka obdržel dva statky, Rudolf II ho jmenoval rytířem. Oženil se a za věno se koupil  proslulý Faustův dům na dnešním Karlově náměstí. V dubnu 1591 došlo mezi ním a dvorním úředníkem Jiřím Hunklerem k souboji rapírem, kdy Hunkler byl zabit a tím byla počata zkáza Kelleyo. Protože krátce před touto událostí Rudolf II vydal patent jenž zakazoval souboje, byl Kelley zajat. A to při útěku z Prahy ke svému ochránci Rožmberkovi v soběslavském hostinci. Se záminkou tohoto souboje byl mučen na hradě Křivoklát, aby vydal tajemství výroby zlata. Při připravovaném útěku z věže Huderky se s ním utrhl provaz a Kelley si zlomil nohu, která mu byla amputována. Po této nehodě mu císař Rudolf II udělil milost. Protože byl zbaven služby na královském dvoře, neměl dostatečný přísun peněz. Pro velké množství dřívějších dluhů, se ocitl ve vězení pro dlužníky. Tentokráte na zámku Hněvín v Mostě. Při opětném útěku kdy sešplhával z okna mu došli síly, zřítil se a zlomil si obě nohy, zdravou i dřevěnou. Velké bolesti z nekvalitně ošetřené zlomeniny ho donutily vzít si neznámý jed. A tak se 1.11.1597 Kelley otrávil. (Dle jiných pramenů zemřel roce 1594 nebo 1595.) Nikdo však neví, kde je jeho hrob.

  

     Tak končí známá historie o Edwardu Kelley, nicméně je známo, že jeho smrt byla nafingovaná. Pro velké dluhy se nemohl volně pohybovat po českých zemích a tak změnil svoji identitu. Několikrát zasáhl do vývoje bitev 30-ti leté války, kdy vyzbrojoval chemickými látkami přepadový oddíl Albrechta z Valdštejna. Nakonec pracoval v několikanásobné konspiraci a jeho stopa končí roku 1642.

 

Co říká Akáda o magistru Edwardu Kelley

 

     Hra o magistru Edward Kelley je situovaná do roku 1509, tedy 12 let po jeho údajné smrti. Tento čas využil Kelley k výrobě stroje času. Pravda je, že jeho ovládání se občas vymykne všem z rukou, a na ploše kde se zobrazuje děj, se dějí věci nevídané. 

 

 

Info z jiných stránek

info z této stránky: Edward Kelley v Českém Krumlově  (info asi v polovině stránky)

     Ve výčtu významných alchymistů, kteří se v rožmberském prostředí pohybovali, nelze opominout anglické alchymisty Edwarda Kelleyho a Johna Dee. Poprvé přicházejí do Čech v létě 1584. V Praze se ubytovali u Tadeáše Hájka z Hájku, který provedl i jejich vstupní přezkoušení. John Dee pak později provedl před císařem Rudolfem II. údajnou transmutaci rtuti ve zlato a věnoval mu svou křišťálovou kouli a magické zrcadlo z antracitu. Po dvou letech, v červnu 1586, byli oba tito Angličané pro podezření z politických piklů nuceni k rychlému odjezdu ze země. Krátce nato jim však právě Vilém z Rožmberka umožnil návrat do Čech, na své jihočeské panství. Od 14. září 1586 pobýval John Dee s celou rodinou na Třeboni. oblíbil si tento svůj jihočeský azyl natolik, že syna, který se mu zde v únoru narodil, pojmenoval Theodorus Trebonianus - Theodorus Třeboňský. Z Třeboně, podle písemných dokladů, navštěvoval Český Krumlov Edward Kelley. O Johnu Dee písemnosti mlčí, ale můžeme připustit, že i on za svého třeboňského pobytu Krumlov navštívil. S Třeboní a Čechami se John Dee rozloučil v březnu 1589. Edward Kelley pak o něco později odchází do Prahy do laboratoří císaře Rudolfa II.

 

info z této stránky: Alchymista Eduard Kelley na hradě Hněvín

     Jedna z nejbizarnějších postav, které jsou spojovány s hradem Hněvín, je legendární alchymistická osobnost - Edward Kelley, která je veřejnosti známá díky filmu Císařův pekař a Pekařův císař.

 

     Alchymie, která tak fascinovala renesančního člověka, byla "vědou věd“ prastaré tradice. K jejímu rozkvětu v našich zemích došlo v době panování císaře Rudolfa II. Rudolfinská Praha se stala Mekkou alchymie a pohybovalo se zde mnoho vynikajících osobností, ale i šarlatánů. Mezi ně patřil i Kelley.

 

     Co je pravda nebo výmysl v případě velkého mystifikátora už zpětně nedokážeme rozlišit. Pravdou ovšem zůstává, že se stal součástí historie mosteckého hradu. Vlastním jménem E. Talbot se narodil roku 1555 ve městě Dencestru v Anglii. Učil se lékárníkem u Anthonyho Graye. Lékárnické znalosti mu pomohly při jeho pozdější alchymistické práci. Když opustil Anglii, vstoupil v Čechách nejdříve do služeb pana Viléma z Rožmberka na doporučení dvorního alchymisty Johna Deea, který přišel do Čech několik let před ním. Vilém z Rožmberka byl těžce nemocný a léčba, kterou mu doporučil Kelley, byla velmi úspěšná. Tak se šířila jeho sláva po Českém království a donesla se až k císaři Rudolfovi II, který zatoužil mít takového alchymistu na svém dvoře.

 

     Pověstný alchymista se objevil v Praze poprvé v roce 1584. Jeho první pokus před císařem dopadl skvěle, protože pomocí své speciální rtuti dokázal proměnit libovolný kov v čisté zlato. V jeho držení bylo i "černé nebo zemní zrcadlo“, s jehož pomocí prý mohl odposlouchávat cizí hovory a vidět na dálku. E. Kelley také fascinoval i svým zjevem. Byl vysoký, štíhlý, měl plnovous a husté dlouhé vlasy - prostě černokněžnický zjev. Dlouhé vlasy zakrývaly chybějící uši, o které přišel v rodné Anglii za padělatelství. Na žádost samotného císaře byl Kelleymu udělen inkolát, jímž byl přijat do šlechtického stavu a stal se majitelem deskových statků v Čechách. Ke svému jménu také připojil přídomek "z Imany“ a stal se císařským radou. V roce 1590 už vlastnil tvrz Hrádek, mlýn, pivovar a dvanáct domů. Žil si prostě na vysoké noze.

 

     Další životní osud ho spojil s krajankou Johanou Westonovou, vdovou z Mostu. Byla to láska na první pohled, a tak se konala po měsíční známosti svatba. Paní Westonová se stala paní Kelleyovou, prodala svůj dům a své statky v Mostě a následovala svého manžela do Prahy. Zde bydleli v domě na Dobytčím trhu (dnešní Karlovo náměstí). Narodil se jim syn Jan Adam Kelley. Oblíbenost E. Kelleyho u císařského dvora však začala pomíjet. Osudným se mu stal souboj s dvorním úředníkem Hunklerem v roce 1591, při kterém přišel dvořan o život. Souboje však byly nařízením císaře zakázány, a proto Kelley ujížděl k panu Vilému z Rožmberka, aby si zachránil život. Přesto byl zatčen a uvězněn na hradě Křivoklát. Po skoro tříletém vězení se rozhodl, že uteče. Po laně se spustil z věže, ale lano se přetrhlo a on dopadl na skálu. Zjistilo se, že má roztříštěnou nohu, a tak mu ji amputovali a nahradili dřevěnou. Bylo rozhodnuto, že Kelley bude převezen do bezpečnějšího vězení, a tím byla cela mosteckého hradu Hněvín.

 

     Do nového vězení ho doprovázela i jeho žena. Prostředí mosteckého hradu i jeho okolí velmi dobře znali ze svého dřívějšího pobytu v Mostě. Kelleymu byl umožněn pohyb po celém hradě, měl možnost konat pokusy. V létě roku 1597 zde dokončil své dílo "Tractus de lapide philosophorum“ (Pojednání o kameni mudrců), kterým chtěl oblomit císaře. Ten ho však z vězení nepropustil.

 

     E. Kelley se rozhodl, že uteče podruhé. Opět se rozhodl použít provazu, který mu přinesla jeho žena při jedné své návštěvě. V noci spustil provaz z věže do hradního příkopu, kde na něho čekala jeho paní a věrný sluha s koňmi. Provaz se však přetrhl, Kelley spadl do příkopu a zlomil si zdravou nohu. Hradní hejtman Baltazar ze Sebnice okamžitě vyslal na císařský dvůr posla, aby informoval císaře o útěku E.Kelleyho. Panovník mu nakonec udělil milost a vrátil mu jeho statky. Nesměl se však vrátit do rodné Anglie. Kelley neustále dlel na mosteckém hradě, kde se léčil ze zranění a údajně trpěl velkými bolestmi. Rozhodl se, že nebude dožívat život jako mrzák, a proto vypil nějakou tekutinu . Za několik okamžiků skonal ve věku 42 let. Stalo se to 1. listopadu 1597. Traduje se pověst, že před svou smrtí proklel mostecký hrad a město Most, aby zmizely z povrchu země za jeho příkoří, které se mu zde dostalo. Pravdou je, že hrad zmizel za několik desítek let a samotné město o necelých čtyřista let také. Tak skončila životní pouť světového dobrodruha Edwarda Kelleyho, jehož osud zasáhl i do naší historie.